Krakov - hlavní město polské kultury

Krakov je metropole Malopolského vojvodství v jižním Polsku, v historické zemi Malopolsku. V součstnosti zde žije okolo 750 000 obyvatel. Krakov je bezesporu nejkrásnějším a také nejzajímavějším městem Polska. Po zásluze je tedy nejčastěji navštěvovanou turistickou atrakcí země.První zmínka o Krakově pochází z roku 966. Roku 1038, za vlády Kazimíra I. Obnovitele, se Krakov stal polským hlavním městem. V období rozpadu státu byl sídlem hlavního knížete - principa. Za Tatarského vpádu v roce 1241 bylo město takřka úplně zničeno. Poté začala obnova Krakova a tehdy tedy vzniklo charakteristické šachovnicové uspořádání města, kam byly zasazeny dochované dřívější prvky, jako ul. Grodzka nebo Mariánský kostel. V roce 1320 se ve wawelské katedrále konala korunovace Vladislava Lokietka na polského krále, čímž skončilo období rozpadu Polska na jednotlivé části. Místem korunovace polských králů byl Krakov až do roku 1734.

Krakov se jako hlavní město jednoho z významných evropských států v 15. a 16. století rozvíjel v každém směru. Hradní komplex na Wawelu byl přestavěn a rozšířen v renesančním slohu. V roce 1364 zde byla založena první univerzita. Také byl zbudován Barbakan, což byla obranná bašta. Po polsko-litevské unii a vzniku Republiky dvou národů se však Krakov ocitl na okraji velkého státu, což později vedlo k tomu, že definitivně král Zikmund III. Vasa v roce 1609 přenesl hlavní město Polska do Varšavy. Avšak katedrála na Wawelu zůstala i nadále korunovačním místem polských králů. Poté však začal úpadek samotného města. Válečné ztráty silně poškodily jeho pozici a zbrzdily i rozvoj.

Po roce 1815 začala celková modernizace města, které stále tkvělo ve středověku. Byla zbourána většina městských hradeb, zasypán příkop a na jeho místě byly vybudovány rozsáhlé městské sady, obepínající staré jádro. Po "krakovské revoluci" v roce 1846 byl Krakov opět začleněn do Rakouska, jehož součástí zůstal až do roku 1918, kdy byl Krakow přičleněn k nově vzniklému Polsku.

Krakov je právem považován za hlavní město polské kultury. Je jedním z nejdůležitějších turistických, kulturních a historických center v Evropě. Není tedy divu, že byla kompaktní oblast starého města spolu s historickou zástavbou v roce 1978 zařazena na seznam UNESCO. V Krakově se nachází mnoho kulturních institucí významných pro polský kulturní život. Je zde nespočet divadel, muzeí, včetně národního muzea a nachází se zde i opera.

Co se týče historických památek, lze zde najít více než 6 tisíc historických objektů s cennými památkami z různých epoch. Srdcem Krakowa je Hlavní náměstí, které je největším náměstím v Evropě. Náměstí je lemováno starými domy, paláci a vévodí mu mohutná stavba gotického kostela Panny Marie s hlavním oltářem, který je vyřezaný z lipového dřeva a je považovaný za nejcennější evropský gotický oltář. Staré město pak obklopuje park Plankt, v jehož okolí se nachází mnoho historických budov, jako například nejstarší budovy Jagellonské univerzity, kostely a kláštery, Floriantská brána, část pevnostní zdi a Barbakan. Skutečným klenotem Krakova je však vyvýšenina Wawel, historické sídlo polských králů. Nachází se zde totiž zámek se vzácnými muzejními sbírkami, katedrála, kde se konaly korunovace polských králů nebo bájemi opředená Dračí jeskyně.