Zadar - SLAN tour

Zadar

KONTAKTNÍ INFORMACE

Logo CK SLAN tour

Web termalni-lazne.info provozuje SLAN tour s.r.o.

tel.: (+ 420) 312522702
mob.: (+ 420) 604255018
e-mail: info@slantour.cz
web: www.slantour.cz

kompletní kontakty

Zadar

Zadar

Kulturní a historické centrum severní Dalmácie, město Zadar, se nachází na pobřeží na začátku Zadarského průlivu, který od pevniny odděluje skupinu severodalmatských ostrovů. Je to velké průmyslové město s důležitým přístavem, letištěm a přímořskými lázněmi, v kterém žije asi 70000 obyvatel.

Historie

Jako většina dalmatských měst má i Zadar svůj původ v ilyrském osídlení, na jeho místě stála již ve 4. stol. př.n.l. liburnská osada Jadera. Liburnové byli postupně vytlačeni Řeky, kteří svou osadu pojmenovali Idassa a po nich následovali Římané. Ti položili architektonické základy dnešního města a vybudovali zde forum, kapitol, kanalizaci a za císaře Trajána dokonce i 35 km dlouhý akvadukt, který vedl až k Vranskému jezeru.

Při příchodu Slovanů a Avarů Zadar jako snad jediné město v severní Dalmácii odolal jejich náporu, nicméně Slované se usazovali v jeho těsném okolí a Zadar se zakrátko stal římskochorvatským městem. V 11. stol. byl oficiálně součástí byzantské říše, avšak usiloval o nezávislost, zatímco o něj projevovala silný zájem Benátská republika. Roku 1202 se konala čtvrtá křížová výprava, při které benátská flotila převážela křižáckou armádu a za odměnu žádala pomoc proti Zadaru. Francouzští křižáci, s vidinou možnosti vydrancovat bohaté město, poté křesťanský Zadar oblehli a spolu s Benátčany vyplenili a vypálili.

V roce 1358 přešel Zadar do uherských rukou, avšak v roce 1409 ho uherský král Ladislav i s okolními osadami a s veškerými právy na Dalmácii prodal Benátčanům za 100 000 dukátů. Poté se město nazývalo Zara a bylo sídlem benátských místodržících pro Dalmácii a Albánii. Benátčané zde měli veškerá obchodní práva, v městě vyrobené zboží procházelo rukama benátských obchodníků a na dovoz byla uvalena vysoká cla. Benátčané rovněž nešetřili na opevnění a vybudovali ze Zary nejmohutnější pevnost na východojadranském pobřeží.

Roku 1797 připadl Zadar Rakousku, kterému zůstal až do první světové války, kdy se stal součástí Itálie. V té době jej opustilo několik tisíc obyvatel, které nahradil příliv Italů. Za druhé světové války byl Zadar velmi poškozen leteckými nálety, kterých bylo celkem 72, avšak část historických památek byla později obnovena.

Kultura

Historické centrum města se rozkládá na poloostrově a je obehnáno opevněním, s jehož výstavbou začali již Římané a které bylo zvětšeno a zesíleno za Benátčanů. Prohlídku města můžeme začít u Zemské brány (Kopnena vrata), nejkrásnější renesanční stavby ve městě, která byla postavena roku 1543 podle plánů veronského stavitele Michela Sanmicheliho. Nad znakem města vytesaným nad hlavním obloukem brány je vytesán také Lev sv. Marka, znak Benátské republiky. Vlevo od brány je malý přístav Foša, který je pozůstatkem někdejšího městského příkopu vykopaného na ochranu opevnění, nyní většinou zasypaného.

Projdeme branou a vpravo uvidíme starý benátský arzenál, za nímž se dáme vpravo na náměstí Trg P. Zoraniča. Zde stojí středověká věž Bablja kula, pozůstatek starých městských hradeb. Je zde také pět starých kašen, které zásobovaly město vodou až do roku 1838, kdy byl vybudován nový vodovod. Na severovýchodním okraji náměstí stojí kostel sv. Šimona (Sved Šimun) postavený ve 12. stol., který však byl několikrát přestavován a proto se v jeho architektuře mísí románské, gotické, renesanční i barokní prvky. Jeho významnou památkou je relikviář sv. Šimona, který váží 250 kg a je z pozlaceného stříbra. Relikviář, jež má podobu sarkofágu, a na němž jsou zobrazeny výjevy ze života sv. Šimona a další soudobé události, zhotovil v letech 1377 až 1380 milánský zlatník Francesco da Sesto na příkaz uherské královny Alžběty, manželky Ludvíka I. Velikého.

U kostela sv. Šimona začíná Kotromanićova ulice, někdejší římský Decumanus (hlavní ulice města). Vydáme-li se po ní, projdeme okolo bývalé městské strážnice (Gradska straža) ze 16. stol., dnes Etnografického muzea, které stojí na okraji náměstí Narodni trg. Na jeho jižním okraji se nachází městská lodžie (Gradska loža) ze 13. stol. dnes sloužící jako výstavní síň. Vedle ní stojí radnice, která byla postavena roku 1936 za italské okupace. Za ní si můžeme prohlédnou starochorvatský kostelík sv. Vavřince (Sveti Lovro), který zde stojí od přelomu 10. a 11. stol. Široka ulica, kterou pokračuje někdejší Decumanus, nás dále dovede na bývalé Forum, náboženské a občanské centrum celé historie města. Zde si můžeme prohlédnout pozoruhodnou románskou rotundu sv. Donáta (Sveti Donat), patrový kostel postavený přičiněním zadarského biskupa Donáta v 9. stol. 27 metrů vysoká rotunda působící mohutným dojmem byla původně zasvěcena Nejsvětější trojici a po biskupovi byla pojmenována až v 15. stol. K výstavbě byl použit materiál z římského fora. Tři apsidy na východní straně rotundy sloužily k liturgickým účelům, zatímco horní patro bylo určeno pro návštěvníky kostela.

Na východní straně fóra stojí původně románský kostel Panny Marie, který patří k sousednímu dominikánskému klášteru. Klášter s kostelem pochází z 10. a 11. stol., v 16. stol. byl přestavěn v přechodném gotickorenesančním slohu. Při náletech za druhé světové války byly obě stavby velmi poškozeny včetně většiny uměleckých předmětů v interiéru a po válce byla část kláštera dostavěna a přeměněna na galerii církevních uměleckých děl. Vedle kláštera se nachází archeologické muzeum s exponáty z liburnských a antických dob a z doby raného středověku. Nedaleko od fora se na náměstí Zeleni trg tyčí čtrnáctimetrový mramorový, pěkně zdobený římský sloup, který ve středověku sloužil jako pranýř.

Po návratu k hlavní městské ulici můžeme navštívit trojlodní katedrálu sv. Anastázie (Sveta Stošija), jednu z nejmohutnějších románských bazilik na východojadranském pobřeží, která byla postavena ve 12. až 13 stol. na místě staršího kostela. Při křižáckém drancování roku 1202 byla katedrála natolik poškozena, že její oprava trvala více než sto let. Její interiér je bohatě sochařsky vyzdoben a uvidíme zde také pozůstatky románskobyzantských fresek, obrazy známých italských umělců, mramorový sarkofág sv. Anastázie z 9, stol. a další památky s vysokou uměleckou hodnotou. Pod hlavním oltářem, který je obklopen raně gotickým oltářním nástavcem ve tvaru baldachýnu, se nachází trojlodní krypta z 12. stol.

Vydámeli se od katedrály po hlavní ulici zpět a po chvíli vlevo ulicí Šimuna Kožičića Benje, dojdeme k dalšímu významnému kostelu sv. Jana Křtitele (Sveti Krševan), pocházejícímu z 12. stol. Průčelí kostela tvoří tři portály, za nimi se nachází chrámový prostor rozčleněný do tří lodí dvěma řadami antických sloupů. V apsidách se zachovaly fresky z 12. a 13. stol., zajímavá je rovněž výzdoba jejich vnějších zdí.

Nedaleko kostela se nachází Mořská brána (Porta Marina), kterou můžeme projít do přístavu. Brána pochází z roku 1560 a po vítězství nad Turky v bitvě u Lepanta byla vyzdobena tabulí vítající vítězné námořníky. Na protějším břehu, který je se starým městem spojen mostem, se rozkládá modernější část Zadaru.

Pohled turisty

Na okraji Zadaru, ve čtvrti zvané Borik, se nachází turistický komplex stejného jména, který se skládá z několika hotelů. Pláže jsou zde uměle upravené, písečné, oblázkové i betonové.




DOPORUČUJEME

Hotel Trigan, Štrbské Pleso, Rekreační pobyt

Slovensko, Vysoké Tatry
cena od: 2690 Kč
Malahini Kuda Bandos 4*, Maledivy, 10 dní

Maledivy,
cena od: 84990 Kč
Hotel Palace, Hevíz, Pobyt s polopenzí

Maďarsko, Hevíz
cena od: 1890 Kč