Neapol

Neapol je hlavní město stejnojmenné provincie a regionu Kampánie. Je to také třetí největší město Itálie, co do počtu obyvatel, spolu se svými předměstími má více než 3 100 000 obyvatel. Město je právem lidmi považováno za jedno z nejkrásnějších měst Itálie, ležící v Neapolském zálivu, mezi Vesuvem a vulkanickým územím Campi Flegrei. V roce 1995 bylo historické jádro města zapsáno do seznamu světového dědictví UNESCO.Město bylo nejspíše založeno obyvateli řecké osady Cuma asi v 8. století př. n. l. V roce 326 př. n. l. dobyli Neapol �mané. V 6. století pak byla Neapol dobyta Byzantinci pod vedením generála Fabricia III. Poté se město stalo nezávislým vévodstvím. V roce 1137 dobyli Neapol Normané, vévodství bylo zrušeno a místo něho nastoleno Království sicilské s hlavním městem Palermem. V roce 1266 papež postoupil sicilské království Anjouovcům, kteří přenesli hlavní město z Palerma do Neapole. V roce 1284 aragonský král Petr III. připojil ostrov ke svému království.
Roku 1501 bylo Neapolské království dobyto Španěly. Ke konci 18. století byla Neapol dobyta Francouzi vedenými Napoleonem Bonapartem, jenž později svěřil království (Neapol) svému bratrovi Josefovi. Roku 1815 po porážce Napoleona se Neapoli mohla vrátit do rukou Bourbonů. V roce 1860 bylo Království obojí Sicílie dobyto tisícovkou Giuseppa Garibaldiho a připojeno k Italskému království.

Neapol je především proslulá svými hrady. Jde např. o hrad Castel dell'Ovo (Hrad zlatého vejce), který je součástí slavného panoramatu v zálivu, Hrad Kapuánů vystavěný Vilémem I. Zlým, Castel Nuovo (Nový hrad), jenž vévodí Hradnímu dvoru (Largo del Castello) a Radničnímu náměstí (piazza del Municipio), Hrad sv. Eliáše, který se tyčí nad městem na vrcholku vyvýšeniny Vomero, společně s kartouzou Sv. Martina. Za návštěvu také jistě stojí Královská rezidence Capodimonte ze 17. století, kde se nachází krásná sbírka porcelánu a celá rezidence je obklopena velikým parkem.

Zvláště pěknou historickou památkou je Královský palác, který byl opěrným bodem neapolské moci od roku 1600 do roku 1946. Příkaz k jeho vystavení vydal místokrál Fernand Ruíz de Castro, pod vedením architekta Domenica Fontany. Sály paláce jsou přepychově zařízené a vyfreskované v často rozdílných stylech v závislosti na panovníkovi, který je zrovna obýval. Obzvláště nádherné je mramorové Scalone d?Onore (Schodiště cti). Exotická zahrada paláce byla vybudována roku 1841.

Neapol bývala v 18. stol. označována jako "město pěti set věží" a nutno dodat, že po právu, protože i dnes jde o město, které má největší počet sakrálních staveb na světě. Mezi hlavní stavby sakrálního charakteru se počítá klášter sv. Kláry, v samém srdci historického centra města. Ten byl postaven v letech 1310 až 1340. Na jeho původních základech byla v 17. stol. provedena barokní přestavba. Roku 1943 však byla stavba téměř úplně zničená při masivních náletech Spojenců a celkově byla restaurována ve své původní gotické podobě. Mezi další významné sakrální stavby Neapole řadíme kostel Páně, kostel sv. Dominika nebo kostel sv. Františka.

Neapolský dóm je po historické stránce stavba největší důležitosti. Na jeho místě dříve nejspíše stával chrám boha Apolóna, a první katedrála byla realizována za Konstantina ve IV. stol. Samotný dóm byl postaven za vlády Anjouovců, avšak byl postupně přetvářen během staletí až do doby, kdy byl souborem mnoha rozličných slohů. O rozmanitosti slohů svědčí novogotické průčelí zkonstruované v 19. století, portály pocházející z gotiky nebo barokní interiéry. Střed kostela, Cappella ukrývá bronzovou sochu sv. Gennara a 51 stříbrných soch "spolupatronů".