Andrea Mantegna se narodil kolem roku 1431 poblíž Padovy a patřil k největším malířům renesance v severní Itálii. Tvořil zejména v Padově, Veroně a Mantově. Svým dílem - zejména mědirytinami - výrazně ovlivnil i Albrechta Dürera. Mantegna působil na dvoře vévody Lodovica II. Gonzagy v Mantově, stal se i dvorním malířem Isabelly d'Este, velké milovnice umění. Za výdělky si v Mantově pořídil luxusní dům. 

Malířovou manželkou se stala dcera Jacopa Belliniho, zakladatele významné benátské malířské dynastie. Synové Belliniho Gentile a Giovanni (oba oficiální malíři Benátské republiky) poté vedli s Mantegnou zajímavý malířský dialog. On je inspiroval ohledně malování prostoru, oni ovlivnili jeho použití zářivých benátských barev. Klíčovou roli v tom měl především Giovanni Bellini. Jeho žákem byl i slavný Tizian, který se přes svého stárnoucího mistra dozvěděl o uměleckém odkazu jeho švagra, jenž zemřel už v roce 1506. Bellini žil ještě deset let.

Berlínská výstava poprvé veřejnosti představuje tuto vzájemnou tvůrčí souhru, na jejímž počátku byl sňatek v roce 1453 a tím i nové příbuzenské spojení Mantegni s významnou benátskou malířskou rodinou. Výstava je vynikající sondou do dějin italské renesance. Berlínská Státní muzea ji připravily společně s Národní galerií v Londýně. Zapůjčeno bude sto vynikajících obrazů z mnoha světových sbírek! Z hlediska poznání italské renesance jde o nejvýznamnější výstavu roku 2019!