Andalusie

Andalusie je nejjižnější španělská oblast, která proslula především jako území s největší koncentrací španělské tradice a temperamentu. Křesťanská kultura se zde mísí s islámem. Andalusie si dodnes zachovala prvky arabské kultury, ačkoliv nadvláda Arabů skončila v 15. století. Největší města jsou zde nazývána "bílými perlami" a jde o města Sevilla, Cordóba a Granada.

Córdoba

Dnešní Córdoba zaujímá jen zlomek původní rozlohy, kterou měla v době svého největšího rozkvětu, za córdobského kalifátu na přelomu 10. a 11. století. Ovšem svůj první velký rozmach zaznamenala již mnohem dříve, počátkem našeho letopočtu, když se za císaře Augusta stala hlavním městem římské provincie Bética. Připomínkou této římské epochy zůstává kamenný most přes řeku Guadalquivir. Toto podivné jméno dali řece Arabové a v překladu znamená prostě Velká řeka. Již v 10. století žil v tomto městě téměř jeden milion obyvatel. Ve městě bylo na 471 mešit, přičemž některé prameny hovoří až o 3000 mešit. Obyvatelé Córdoby již tenkrát chodili po vydlážděných chodnících a v noci měly ulice veřejné osvětlení, věc tehdy v Evropě nevídaná. Nacházelo se zde také spoustu lázní, nemocnic a škol. V městě s proslulými úzkými uličkami, v nichž se údajně procházel i Don Quichot, se dnes nachází světový unikát. Uprostřed mešity je postavená křesťanská katedrála, pyšnící se svými tisíci sloupy. Za zmínku také stojí místní židovská čtvrť, která je největší ve Španělsku.

Sevilla

Město, které založili Féničané, bylo v minulosti dobyto Juliem Césarem i Araby. Bylo to město jak muslimské, tak židovské a v 16. století patřilo mezi nejbohatší města Španělska. Tato metropole Andausie se proslavila především svojí katedrálou, která je třetí největší na světě. Městem protéká mohutná řeka Guadalquivir, která se vlévá do Středozemního moře. Na nábřeží města stojí symbol Sevilly - Zlatá věž, kterou ve 14. století vystavěl panovník Pedro Hrozný. Za návštěvu také stojí hrad Alcazar, na němž jsou patrné známky maurské kultury a hradní zahrady jsou celé v arabském stylu. Náměstí Plaza de Espaňa je zase vyzdobeno kachlíky, na nichž je znázorněna historie. Zde je rovněž možné navštívit bývalé pavilóny hispanoamerické výstavy z roku 1929. Velice zajímavá je i stará židovská čtvrť Barrio Santa Cruz.

Granada

Granada je typickou ukázkou středověkého arabského města. Největší rozkvět zažila ve 14. století, kdy sem přišli Arabové vyhnaní z Cordóby. Z města je překrásný výhled na pohoří Sierra Nevada a jeho nejvyšší vrchol Muldacén (3 482 m. n. m.). V Granadě se nachází zajímavá pevnost a kalífovo sídlo Alhambra ze 14. století, připomínající pohádkový palác. Dalším skvostem města je katedrála, symbol vítězství křesťanství nad Maury. Trvalo 180 let než byla postavena a dnes jsou uvnitř katedrály pohřbeni Ferdinand Aragonský s Isabelou Kastilskou. V horkých letních dnech jistě stojí za návštěvu zahrady nad městem na vrchu as-Sabik, kde je stále příjemně. V zelené záplavě stromů a keřů, na nerovném svažitém terénu, jsou zde také rozptýleny zajímavé jednotlivé orientální stavby, z nichž každá připomíná dekoraci k Šeherezádě.

Nejkrásnější historickou památkou města je bezesporu již zmiňovaná Albambra, což je vlastně jakési samostatné město uvnitř červených hradeb s několika strážními věžemi. Areál tvoří celý soubor staveb a paláců, navzájem propojených nádvořími, chodníky, podloubími, schodišti a zahradami. Jednotlivé stavby uvnitř areálu jistě ohromují svou výzdobou. Najdeme zde spoustu krásných ornamentů a glazované kachlíky decentními barvami. Každá z místních staveb, ať už je to Síň vyslanců, Myrtový dvůr, královnin budoár nebo lázně útočí na všechny smysly. Není to jen zrakové okouzlení, ale i vůně rostlin a tichý šelest padající vody. Ovšem přece jen největší podíl patří výtvarné výzdobě, jejímž základem je ornament, arabeska. Jedná se o geometrický, abstraktní stylizovaný rostlinný ornament , jehož součástí je nejednou i písmo a najdeme ho na kachlících, ve zdivu, na štuku,vyřezané do dřeva, vytesané do kamene i vetkané do látek.